27. března jsme se ve školní družině sešli v pyžamech, abychom se připojili k tradiční akci Noc s Andersenem. Původní plán byl jasný – klidné, kouzelné odpoledne plné pohádek, pohody a tichého nasávání atmosféry této výjimečné noci.
Realita? Ta měla k poklidnému odpoledni asi tak blízko jako kovboj k baletu.
Děti pojaly pyžamový „dress code“ s obrovským nadšením – a energie bylo najednou víc než dost. Místo tichého čtení se družina proměnila v malý Divoký západ. Štěbetání, poskakování, pošťuchování… zkrátka živá a veselá atmosféra, která by probudila i samotného Andersena.
Přesto jsme se nenechali odradit a zvládli jsme si společně povědět, proč se vlastně tato noc slaví. Přečetli jsme si úryvek z pohádky O ošklivém káčátku a zhlédli část pohádky. Ve skupinkách si pak děti vytvořily tematické koláže inspirované příběhem.
K tématu O ošklivém káčátku jsme se vrátili v komornější atmosféře v pondělí během zájmového útvaru ŠD – Muzikohrátky. Společně s dětmi jsme tentokrát zpomalili a dali prostor vnímání i vlastním pocitům.
Pracovali jsme s ilustracemi k této pohádce. Každý si vybral tu svou a podle svých možností ji zkoušel popsat a přiřadit k ní hudební nástroj. V kruhu jsme pak jednotlivé nástroje postupně rozezněli podle děje příběhu. Vznikl tak „hudební příběh“, ve kterém měl každý své místo.
Děti si také vyzkoušely výtvarně zachytit náladu a pocity, které v nich ilustrace vyvolávala. Pro mnohé to nebyl jednoduchý úkol – pojmenovat emoce a převést je do barev chce čas i odvahu. Nakonec ale objevily radost v míchání barev, hledání vlastních odstínů a svobodné vyjádření.
Příběh O ošklivém káčátku nám připomněl, že na každém z nás je něco hezkého – i když to není hned na první pohled vidět.
Zapsala: Petra Rusňáková
Nejnovější komentáře